Před více než dvěma sty lety protnula tehdejší pralesy jižní části Šumavy modrá stužka plavebního kanálu, tehdy nesoucího název – krumlovsko-vídeňský, který dnes známe jako Schwarzenberský plavební kanál. U plavebního kanálu našli práci lidé, pro které byly založeny nové osady, jiní přicházeli v době plavební sezóny z blízkého či vzdáleného okolí.
Do míst, kde se řeka Große Mühl vlévá do Dunaje, kam připlouvala polena z plavebního kanálu, přicházeli pravidelně lidé ze Prácheňska, tedy ze Strakonicka, Písecka a Prachaticka, mladí muži a ženy. Po tvrdé práci od pěti ráno do sedmi do večer místo toho, aby šli spát a odpočinuli si před následujícím dnem, několikrát do týdne nad ohni osvíceným táborem zněly housle, citery a v Čechách tehdy ještě obvyklé dudy, lidové písně, tančilo se. A ráno, opět čekala tvrdá práce, beze stop po veselém večeru.
Více info ZDE
