Codex Gigas ve Velehradském muzeu sv. Cyrila a Metoděje

Codex Gigas, známá také pod označením Ďáblova bible, je až do konce května k vidění na poutním Velehradě. Přijďte se podívat na největší knihu současnosti.

Kdy: 17. duben 2017 – 31. květen 2017

Codex Gigas ve Velehradském muzeu sv. Cyrila a Metoděje

Kniha je unikátní hlavně svou velikostí. Váží 78 kilogramů a s rozměry 92 x 50,5 x 22 centimetrů je skutečně největší rukopisnou knihou na světě. Napsána byla na začátku 13. století v klášteře v Podlažicích u Chrudimi a obsahuje 640 stran rukopisu.

Jsou v ní texty v latinském překladu Starý a Nový zákon, také Kosmova kronika česká, encyklopedie, lékařské spisy, obranná zaklínadla, kalendárium, cyrilská abeceda i hlaholice a další texty. I proto je nazývána Knihou knih nebo Knihovnou v knize.

Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Na výrobu potřebného pergamenu byly spotřebovány kůže 160 oslů.

Codex Gigas ve Velehradském muzeu sv. Cyrila a Metoděje

Legenda o sepsání Ďáblovy bible

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. V roce 1212 se vydal spolu s královskou výpravou Přemysla Otakara I. do Basileje, aby od Fridricha II. přijal Zlatou bulu sicilskou. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání Satana. Po jeho návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat a aby se vyhnul přísnému trestu zazdění za živa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí.

Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod., ale ne pro vymítání ďábla, ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně.

I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření inkvizice.