Původně Gotický hrad Karlštejn byl vybudován kolem roku 1348 českým králem Karlem IV, jako jeho reprezentativní sídlo.  Najdete jej ve stejnojmenném městyse Karlštejn uprostřed chráněné krajinné oblasti Český Kras.

Hrad nese jméno po svém zakladateli Karlu čtvrtém a je počeštěním německého jména Karlův Kámen. Veřejnosti byl zpřístupněn od roku 1905 a od roku 1962 je prohlášen za  národní památku. Roční návštěvnost neklesá pod 200 tisíc návštěvníků a je tak druhým nejnavštěvovanějším hradem v České Republice.

Historie hradu

Hrad byl založen roku 1348 jako jednoduchá stavba s jednou věží a úpravách, která si vyžádalo uložení korunovačních klenotů na hradě, byla stavba dokončena 1365. Ve stejném roce byla vysvěcena i kaple sv. Kříže.

Výstavba hradu

Jako první bylo vybudováno purkrabství se studniční věží, do které byla voda přiváděna štolou z Budňanského potoka. Ke stavbě štoly se váže historka o tom, že král po vybudování štoly nechal horníky, kteří štolu budovali popravit, aby nemohli nepřátelům vyzradit její polohu.
Následoval palác s věží Svatého Mikuláše, který byl v té době pouze jednopatrový.
Po dokončení menší věže, nechal tuto Karel IV upravit pro karlštejnskou kolegiátní kapitulu. Úpravy se týkaly především komnaty v druhém patře věže, kde byl zřízen kostel slavné a ustavičné Panny, rodičky Boží Marie.
Ve Velké věži se po rozhodnutí císaře o uložení korunovačních klenotů na Karlštejně upravilo druhé patro věže a byla zde zřízena kaple svatého Kříže. Ta byla vysvěcena 9. února 1365 a byla velmi bohatě vyzdobena drahokamy a kazetovým obložením. Kaple svatého kříže jedním z největším lákadel pro návštěvníky hradu a kvůli omezené kapacitě je vhodné si návštěvu předem zarezervovat na stránkách hradu.

Václav IV

Václav IV na rozdíl od svého otce hrad nevyužíval jako čistě reprezentativní sídlo, ale především jako místo častého pobytu při lovech. Za nejasných okolností zde zemřela jeho žena Johana Bavorská, údajně zakousnutá loveckým psem samotného Václava.

Po začátku husitského povstání byly korunovační klenoty opět převezeny na hrad, ale již 1421 je nechal císař Zikmund převést do Uher. Následně v letech 1421 a 1422 se pražané neúspěšně pokoušeli hrad dobít.

Již v roce 1436 se korunovační klenoty a další cennosti na hrad vrací. Návrat klenotů si vyžádal další stavební úpravy a dostavby. Palác byl navýšen o patro, byla vybudována schodišťová věž a purkrabství bylo rozšířeno o nové křídlo.

Rudolf II

V roce 1579 byl zchátralý hrad na žádost Rudolfa II. rekonstruován, aby byl vhodnější pro dvorské funkce. Stavbou hradu byl pověřen dvorní architekt Ulrico Aostallis. Nejpozději v té době byla údajně hrázděná horní patra věží snesena a nahrazena novými sedlovými střechami na Velké věži a jejím menším protějšku. Všechna průčelí dostala nové nátěry a dekorativní omítky s vyobrazením heraldických postav na všech stranách s výjimkou Druhé vstupní brány, která obnovena nebyla. Pro potřeby kapituly byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy v menší věži spolu s restaurátorskými pracemi na kostele Panny Marie a také na celém půdorysu jeho druhého patra.

Přestavba a rekonstrukce hradu

Od 60. let 19. století se začalo usilovat o kompletní obnovu hradu, přičemž byla zdůrazňována i jeho národní význam. V roce 1866 provedli Josef Mocker, Ludwig Wachter a Franz Jobst detailní zaměření hradu a v roce 1870 předložil Friedrich Schmidt první návrhy na obnovu věží a paláce. Kvůli finančním problémům však byla restaurování zahájena až v roce 1887 pod vedením znalecké komise. Realizace Schmidtových návrhů zahrnovala zastřešení věží a paláce s podsebitím, nicméně vycházela z mylné interpretace prahové konstrukce zaniklého hrázděného patra menší věže. Po Schmidtově úmrtí byl jmenován jeho nástupcem Josef Mocker, který dokončil obě věže s rekonstruovaným spojovacím mostem a téměř dokončil císařský palác. Rekonstrukce části purkrabství z počátku 16. století s hrázděným patrem byla realizována od roku 1894 podle projektu Josefa Mockera, avšak s tragickou demolici původního stavu Purkrabství a jeho hradeb s pozdně gotickou II. branou na západní straně. Interiérové práce, zejména v kapli sv. Kříže, probíhaly po Mockerově smrti v roce 1899 až do roku 1905. V roce 1901 se karlštejnská komise, doplněná novým předsedou Josefem Zítkou, kriticky vyjádřila k metodě obnovy hradu, zejména k obnově kaple sv. Kříže. Nicméně tzv. užší komitét nedosáhl žádných pozitivních změn kromě zavedení požárního vodovodu (od 1902, Antonín Kunz). Poté bylo v hradních interiérech otevřeno muzeum zaměřené na dobu Karla IV.

Současnost

Národní kulturní komise spravovala hrad od roku 1950 a později v roce 1955 se správa přenesla na organizace státní památkové péče. Teprve v padesátých letech začaly být prováděny významné stavební úpravy z důvodu zvyšující se návštěvnosti hradu (ve 20. letech přibližně 20 000 návštěvníků, po druhé světové válce již přibližně 200 000 návštěvníků) a také díky pořádání divadelních představení Noci na Karlštejně. Kaple svatého Kříže byla v roce 1981 uzavřena pro návštěvníky kvůli zhoršujícímu se stavu. Po restaurování a vyřešení problému s klimatickým režimem byla kaple znovu otevřena v novém okruhu pro návštěvníky v roce 2000.

Expozice a návštěvnické okruhy

  1. Císařská rezidence Karla IV. – bez rezervace
  2. Karlštejnské hradná kaple – max. 16 osob – nutnost rezervace
  3. Vyhlídka z velké věže – max. 16 osob
  4. Celým hradem – max 6 osob – nutnost rezervace
  5. Kaple večerního Karlštejna – max 6 osob – nutnost rezervace
  6. Karlštejn jako uzavřená pevnost – max 15 osob – nutnost rezervace
  7. Na kafe s kastelánem – max 6 osob – nutnost rezervace

Vzhledem k tomu, že Karlštejn je jednou z nejnaštěvovanějších památek u nás, je lepší se rezervovat i na okruhy, které to nevyžadují.

Jak se dostat na Karlštejn

Autem

Do obce Karlštejn se dostanete po silnici 116 z Prahy, nebo z Berouna.

V Praze pojedete přes Radotín, Černočice, Dobřichovice až do Karlštejna, kde je dole pod kopcem záchytné parkoviště. Od něj to je pěšky cca dva kilometry do kopce na hrad.
Cesta z Berouna je obdobná, kdy po sjetí z dálnice do města, najedete na silnici 116 a dojedete přímo k parkovišti.

Vlakem

Z Hlavního nádraži Praha jezdí pravidelně příměstský vlak Praha – Beroun. Cesta trvá přibližně 40 minut a zastávka je na opačném břehu Berounky, než hrad. Přes most se dostanete ke kostelu a u něj nahoru do kopce k Hradu.