Národní park Šumava je lákavým výletem pro ty, kteří hledají krásnou přírodu, ve které si mohou odpočinout a nabrat síly.
Národní park Šumava se nachází na jihozápadě ČR. Nejvyšší horou na české straně Šumavy je Plechý. Nejvyšší horou Bavorského lesa je Velký Javor s nadmořskou výškou 1456 m.n.m. Chráněná krajinná oblasti Šumava, která tvoří Ochranné pásmo NP, má rozlohu 99 624 ha.
V roce 1990 byla zapsáno do seznamu UNESCO jako Biosférická rezervace Šumava. Nejcennější část území CHKO byla v roce 1991 vyhlášena národním parkem, čímž došlo ke zmenšení rozlohy CHKO na 99 624 ha. Dnes plní tato oblast především funkci ochranného pásma národního parku. Na území, které se rozkládá v nadmořské výšce od 498 m n. m. (Víteň) do 1362 m n. m. (Boubín) žije 21 000 obyvatel a je rozděleno do čtyřech zón, přičemž I. zóna je přírodně nejhodnotnější. Součástí tohoto území jsou také přírodní rezervace a přírodní památky, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů.
Národní park Šumava vznikl v roce 1991 z části území původní Chráněné krajinné oblasti Šumava. Účelem jeho vzniku bylo ochránit unikátní rozsáhlá rašeliniště, smrkové a bukové pralesy, horské louky, nespoutané řeky a ledovcová jezera. Jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě je nazýván Zeleným srdcem Evropy. Národní park Šumava bývá často označován i jako zelená střecha Evropy. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako je rys, los či tetřev hlušec. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světe než právě v Šumavských rašeliništích.
Na ploše národního parku jsou tři ledovcová jezera (Plešné, Laka a Prášilské jezero), známá jezera Černé a Čertovo se nacházejí na území CHKO. Najdete tu také chráněná území, jež jsou součástí evropské sítě Natura 2000. Šumavská rašeliniště jsou pak chráněna Ramsarskou úmluvou o ochraně mokřadů.
Vyskytuje se zde mnoho chráněných živočichů například severská myšivka horská, vzácně lze narazit i na reintrodukovaného rysa ostrovida. Z volně žijících ptáků tu můžete nalézt tetřeva hlušce, tetřívka obecného a jeřábka lesního, výjimečně i orla mořského. Perlorodka říční má v Národním parku Šumava největší výskyt v České republice.
Podle stupňů ochrany přírody je NP rozdělen do tří zón:
I.zóna – přísná přírodní: 13% z celkové plochy, zahrnuje nejcennější části, území je ponecháno přirozenému vývoji bez vlivu člověka, platí zde zákaz vstupu mimo vyznačené trasy.
II. zóna – řízená přírodní: 83% z celkové plochy, člověkem převážně pozměněné lesní a zemědělské ekosystémy.
III. zóna – okrajová: 4% z celkové plochy, území značně pozměněné člověkem, osídlené nebo hospodářsky kultivované oblasti zejména obce, jejich okolí a zemědělské plochy.
Vzácné lokality NP z hlediska ochrany rostlin a živočichů jsou navíc zahrnuty do šesti klidových území, ve kterých se lze pohybovat pouze po vyznačených turistických stezkách.
Klidová území:
- Modravské slatě
- Plesná – Žďanidla
- Kaňon Křemelné
- Zhůřecká slať – Mezilesní slať
- Vltavský luh
- Trojmezná – Plechý – Smrčina
Nejnovější komentáře