Věž v oboře u Slatiňan nechal na konci 19. století vystavět majitel velkostatku kníže František Josef Auersperg (proto se můžeme setkat s pojmenováním Auersperská vyhlídka, jindy se zase hovoří o Vlčím hrádku). Využívána byla jako protipožární hláska. Na masivní kamenné podezdívce spočíval dřevěný krytý ochoz, díky kterému činila výška rozhledny cca 10 metrů. Věž byla vystavěna v lokalitě „Na Chlumu“ (370m) nedaleko od vrcholku Hůry (403m).

Po druhé světové válce, kdy byla obora zrušena, se o věž nikdo nestaral, a ta se záhy proměnila v kamenné torzo. O obnovu rozhledny se v 90. letech 20. století pokusila skupina místních skautů. Jejich snahy však narazily na nevyjasněné vlastnické vztahy (restituční nároky šlechtických potomků Trauttmansdorfů). Obdobně dopadlo i úsilí občanského sdružení Altus z Chrudimi, které o záchranu stavby usilovalo od roku 1999. Na základě výzvy v regionálním tisku shromažďovalo historické prameny, povolení úřadů, finance od sponzorů atd. Nechalo rovněž vypracovat studii na rekonstrukci věže od Jana Picpauera z chrudimské společnosti Vertikál. Později se do iniciativy vložili zástupci Mikroregionu Chrudimsko. Jeho výbor se dokonce v roce 2007 usnesl, že by opravená vyhlídka měla nést jméno „Nevyhlídka“ a pro propagaci v rámci cestovního ruchu a turismu bylo vymyšleno i motto: ´Věž, ze které neuvidíte, přesto ji musíte vidět´. V plánu bylo rozhlednu opravit a otevřít na podzim 2008, což se však nezdařilo.

Zásadní obrat k lepšímu nastal poté, co je majitelem ruiny stal státní podnik Lesy ČR. Na podzim 2013 nechal za cca 600 tis. Kč provést rekonstrukci, v rámci které bylo opraveno zdivo a podle dřívější podoby vztyčen nový vyhlídkový ochoz.

Do blízkosti rozhledny se lze dostat autem k místu zvanému Monako, kde se nachází výletní restaurace, případně lze zaparkovat i v blízkosti křižovatky příjezdové cesty a některé z lesních cest. Do místa parkování se dostaneme z místní části Slatiňan zvané Škrovád, nebo pojedeme okolo hřebčína, kam se dostaneme z křižovatky ulic T.G Masaryka a Sečská. Poté musíme jít pěšky po neznačené lesní cestě, až narazíme na zelenou TZT a ta nás dovede až k rozhledně. Cesta je dlouhá asi 0,5 km. Vlakem je možné nejblíže zajet do železniční stanice Slatiňany (žel. trať č. 238 Pardubice – Havlíčkův Brod). Odtud se vydáme po žluté TZT do města, kde se napojíme na zelenou TZT, té se budeme držet. Cesta nás povede přes zámecký park, okolo objektu Švýcárna, přes Kočičí hrádek až k samotné rozhledně. Cesta je dlouhá asi 4,2 km.

Díky okolním stromům je výhled velice omezen, lze pouze vytušit obrysy vrcholků Železných hor mimo vegetační období