Zhruba 8km jihozápadně od městečka Rožmitál pod Třemenem se nachází jeden z nejvyšších vrchů pohoří Brdy vrch Třemšín (827m). Jeho název pochází údajně od tří zlatých prutů neboli „šínů“, potopených v hradní studni. Jaroslav Vrchlický nazýval Třemšín Králem brdských lesů.

Od 12. století zde stával hrad, který byl zpustošen za husitských válek a od 16. století je zmiňován jako pustý. V 60-tých let 19. stol. Zde probíhaly národní slavnosti za účasti lidu z širokého okolí (chystaný tábor lidu v roce 1869 byl zakázán).

Rozhlednová historie Třemšína spadá na počátek 19. století. Tehdy zde arcibiskup Salm nechal vybudovat parčík s menší dřevěnou vyhlídkovou pyramidou. Za účelem rozhledu nechal dokonce vykácet nejbližší okolní porost. Po jeho smrti v roce 1810 však zanikl park i vyhlídka. Další vyhlídková stavba vznikla na Třemšíně v roce 1888. To zde pražský arcibiskup František Schönborn nechal vystavět 20m vysokou dřevěnou rozhlednu s krásným výhledem do okolí. Když ji však v roce 1895 zasáhl blesk, musela být celá konstrukce podepřena bočními trámy. V té době se v regionu také začala významně rozvíjet turistika. Na Třemšíně byla postavena jednoduchá bouda s občerstvením a palandou pro přespání. Po zániku rozhledny v roce 1915, kdy byla pro svůj špatný stav rozebrána, se dlouhá léta se uvažovalo o výstavbě nové rozhledny (např. projekt kamenné věže od plzeňského architekta Svatopluka Jankeho z konce 30. let, ten však nikdy realizován nebyl).

Další výšková stavba se na Třemšíně objevila po 2. sv. válce. Nejednalo se však o rozhlednou, ale o dřevěnou triangulační věž, která byla dostatečně vysoká, aby překonala výšku stromů a nabídnula výhled do okolí. Na Třemšíně však stála krátce, v 60. letech podlehla silné vichřici. Další, spíše provizorní stavba vyrostla na Třemšíně v 70. letech 20. století, a to pro potřeby armády. Hojně ji však využívali i turisté. V roce 1990 byla opravena a nadále volně přístupná. Brzy však výhled přerostly okolní stromy a stav věže se postupem času tak zhoršil, že výstup byl v roce 2012 znemožněn odebráním žebříků.

V roce 1999 vyhlásilo město Rožmitál pod Třemšínem ve spolupráci se Svazkem obcí Třemšín veřejnou sbírku na výstavbu nové rozhledny. Během jejího ročního trvání bylo sice vybráno 160 tis. Kč, jednalo se však o částku, která představovala pouze jen desetinu odhadovaných nákladů. V roce 2000 se nabídla plzeňská firma GES Electronics, že na Třemšíně postaví 40m vysoký vysílač mobilního operátora. Opláštěná železná konstrukce se však zásadně nelíbila OkÚ v Příbrami, který stavbu zamítnul.

Když byly v roce 2002 v Rožmitále pod Třemšínem vystaveny 4 různé makety budoucí rozhledny vypracované studenty VŠ uměleckoprůmyslové v Praze, a místní občané měli vybrat jednu z variant, zdálo se, že je vše na dobré cestě k úspěšnému vybudování věže. Bohužel však vše záhy ztroskotalo na nedostatku financí a na obavách archeologů týkajících se možného znehodnocení vrcholu kopce.

V roce 2007 svitla možnost rozhlednu zafinancovat ze státních kompenzačních dotací pro obce v regionu v souvislosti s chystaným americkým radarem v Brdech. Když však byla celá akce pozastavena, rozplynula se i naděje na stavbu nové třemšínské věže. Přesto se ve stejné době se podařilo třemšínskému mikroregionu získat z fondů EU přes 1 mil. Kč na vlastní propagaci. Část těchto peněz zároveň posloužila k přípravě projektu nové rozhledny. Studii, kterou v polovině roku 2008 vybrali rožmitálští radní, však neprošla městským zastupitelstvem. Navíc zastupitelé doporučili ustavit odbornou komisi, která by se výběrem vhodného projektu zabývala. Nová komise se shodla na vyloučení kamenné stavby pro vysoké náklady. Rovněž tak na doporučení architektů vyloučila celodřevěné stavby, které mají krátkou životnost. Nakonec byla shromážděna asi třicítka různých typů rozhleden, které komise vyhledala na internetu, v knihách a v jiných zdrojích. Z nich pak byly vybrány tři typy, které byly předloženy osmi projektantům s cílem připravit studie a na základě následného výběru komise předložit zastupitelstvu vhodné návrhy.

Podoba nové rozhledny byla rožmitálskými zastupiteli vybrána v březnu 2009. Jednalo se o projekt architekta Lukáše Pejsara (již v roce 2008 navrhnul pro Třemšín betonovou rozhlednu) – jde o rozhlednu tvořenou kovovým vřetenem s nosným pilířem a dřevěným opláštěním. Hospodářská krize však negativně ovlivnila rozpočet města a celý projekt stavby rozhledny byl na počátku roku 2010 pozastaven.

Dřevěná rozhledna na Třemšíně však v mezidobí natolik zchátrala, že v roce 2012 byly díky hnilobou napadeným nosným sloupům odebrány výstupní žebříky a z celé stavby zbylo pouze nepřístupné torzo. V červenci 2015 pak došlo k definitivnímu zániku rozhledny při lesním požáru.

Výhled je nemožný, rozhlednu  převyšují okolní stromy (pouze v době vegetačního klidu částečné omezené výhledy k severu.

Přístup je možný po několika značených TZ, např. červená TZ z Rožmitálu pod Třemšínem (cca 8,5km) nebo zelená TZ z parkoviště Na Dědku při silnici č. 191 Rožmitál-Roželov (cca 3km).