Nejvyšší bod Zábřežské vrchoviny, kde vznikla v roce 1933 dřevěná rozhledna, je spjat s bouřlivou historií. Kdysi zde vedla hranice, a to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale též hranice národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly líté boje a spory.
Aby Lázek (714 m) zůstal v českých rukou, zakoupila strategicky významný pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 na něm nechala navršit mohylu, kterou zasvětila památce Svatopluka Čecha. O čtyři roky později vedle ní nechala zábřežským stavitelem Lubomírem Lolkem postavit rozhlednu. Byla to patnáctimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. Otevřena byla na malé slavnosti 28. července 1912. Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku příliš nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát. Jednou polámáním vysazených lip, jindy zase poškozením rozhledny. Ta musela být proto již po šesti letech stržena.
Druhý pokus postavit na kopci Lázek rozhlednu vzešel od Klubu československých turistů, který za tímto účelem uspořádal veřejnou sbírku. Dvacet metrů vysoká dřevěná rozhledna s 87 schody byla vystavěna podle návrhu architekta Jaroslava Stejskala z ústředí KČST a slavnostně otevřena 13. srpna 1933 v podobě velkolepé národní manifestace. Spolu s ní byla postavena i chata, která nese název iniciátora stavby Františka Reichla, vášnivého turisty, vrchního berního tajemníka ze Zábřehu. Stavbu na Lázku provedl stavitel Hynek Janů ze Zábřeha za 65 tis. Kč, ostatní zařízení stálo cca 9,3 tis. Kč. Do září 1938 se na Lázku konaly národní manifestace proti německému nacismu a za obranu republiky.
Během druhé světové války byl Lázek obsazen německou armádou a stal se nepřístupným. Stejně tak i v poválečných letech, kdy byl pronajímán soukromým osobám, později zde působil Svazarm ze Zábřehu. Nicméně turistům sloužil od roku 1955, a to i ve všední dny. Později byl jeho provoz omezován, od poloviny 80. let sloužil výhradně k rekreačním účelům železniční stanice Nymburk, ale i jako školské zařízení.
Po roce 1989 byla chata s rozhlednou vrácena KČT. V roce 1995 pak přešla do soukromých rukou. Na počátku tohoto tisíciletí byl na Lázku vztyčen ocelový stožár mobilního operátora, který výrazně převyšuje samotnou rozhlednu a kazí celkovou siluetu kopce.
Rozhledna, která byla dlouhá léta v soukromém vlastnictví, bývala přístupná nepravidelně, spíše podle vůle majitele, který celý objekt oplotil a upravil pro účely bydlení. Od roku 2013 byla rozhledna pro turisty trvale uzavřena. O dva roky později (kdy se vlastník objektu – karlovarská společnost Deneta, a.s. – ocitla v konkurzu) již byla chata na Lázku zcela opuštěna. Objekt byl po vypáčení vstupních dveří volně nechán napospas zlodějům a vandalům, což se velmi brzy podepsalo na jeho devastaci. V okolí chaty se objevily odpadky a zničený nábytek, z interiéru zloději vytrhali elektroinstalaci, pokusili se vybourat masivní ocelový krb, podlahy pokryl zdevastovaný inventář. Za této situace byl v rámci Svazku obcí Lanškrounsko v červnu 2015 schválen záměr odkoupit objekt z konkurzní podstaty. Podle znaleckého posudku činila odhadní cena dřevěné rozhledny a rekreační chaty včetně pozemků 831,5 tis. Kč (z toho hodnota samotné budovy cca 97 tis. Kč, bývalé prodejny vstupenek cca 91 tis. Kč a rozhledny cca 516 tis. Kč). Vítězem dražby se v listopadu 2015 ale nakonec stala společnost Paper Black, s.r.o. s nabídkovou cenou 2,5 mil. Kč. Ta po nutných opravách zprovoznila chatu i rozhlednu od července 2016. Od července 2017 areál objekty na Lázku provozuje p. Kulaga z Opavska, nový majitel uvedené společnosti.
Výhled: Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše, Železné hory, Českomoravská vrchovina
Otevírací doba: od července 2016 otevřeno každý víkend od 11 do 18 hod.
Přístup: k rozhledně lze dojet automobilem (odbočkou ze silnice Tatenice-Cotkytle, cca 1km za obcí Cotkytle vpravo), pěší mohou využít zelenou TZ z Lanškrouna (cca 8km), z obce Cotkytle vede na Lázek červená a zelená TZ (cca 2km), přes Lázek rovněž vede žlutá TZ spojující vesnice Herbortice a Drozdov
